7. den

Tak a máme tu neděli. Proč je to důležité, když jsme uprostřed ostrova? No přece protože v neděli ráno není rozcvička! Naši přeživší tak můžou hned po ranní hygieně jít na snídani!

I snídaně dnes byla trochu odlišná. Místo toho, aby byly na stolech již připraveny chleby či rohlíky s nějakou pochoutkovou pomazánkou, byly tentokrát chleby připraveny vedle výdeje čaje, kde si je přeživší brali společně s čajem. Byly dnes totiž na výběr dva druhy pochoutek pokrývajících chleby. Jednak to bylo máslo s plátky vajíček, pak tu ale také byla druhá možnost, a to máslovo-paštiková pomazánka.

Ani na ranním nástupu, který následoval po snídani, jedinečnost tohoto dne neskončila. Naši kuchaři se totiž rozhodli vyhlásit soutěž. Všechny kmeny mají svůj bojový tanec, soutěžit se tak bude o nejpovedenější bojový tanec. Kuchaři za to na oplátku slíbili, že vítězi připraví pizzu.
Aby jste ale, moji milí čtenáři táborového deníku, o takovouto podívanou, jakou náš ostrov ještě neviděl, úplně nepřišli, budete se moci hned po soutěži těšit na video záběry z této soutěže v naší fotogalerii.
Také jsme se na nástupu dozvěděli, že odpoledne proběhne další výzva.

Protože ale pořádný výkon, jaký soutěž o nejlepší bojový tanec vyžaduje, potřebuje svůj čas na přípravu, vydali se kmeny na svá oddílová místa, kde měli za úkol procvičit si svoje bojové tance. Mimo to si také některé kmeny vylepšovaly svoje vlajky, či se učili ze svých příruček.

Oběd dnes jistě ”potěšil” náš dnešní služební oddíl. Přeci jenom umýt hrnce po “červeném peklu”, jak se při umývání nádobí u nás říká rajské omáčce, není až zas taková sranda. Ve výsledku jsme tak po polévce dostali všichni k rajské omáčce také pár knedlíků a kousků masa a dnešní oběd byl na světě.

Po dobrém obědě je potřeba trocha dobrého odpočinu v podobě obvyklého poledního klidu, po kterém přišly na řadu odpolední hry. Všichni jsme se tedy vypravili na “posvátnou louku” a připravili se na další hromadu zábavy.

Nejprve kmeny mezi sebou soupeřily v orientaci ve hře o výhodu. Hra spočívala v tom, že každý z kmene si měl zakrýt oči šátkem, třikrát se otočit a pak jít a bouchnout paličkou do bubnu svého kmene (klackem do hrnce). Něco mi říká, že tak, jak jsme se nasmáli při této hře, tak se už na tomto táboře asi nezasmějeme. Chápejte, sledovat své soukmenovce, jak míří na jinou stranu, než je jejich buben, prostě pobaví…
Aby to ale neskončilo jen jednostranně, tak si tuto hru po dětech vyzkoušeli i vedoucí. Zábava tak mohla pokračovat ještě o chvilku déle.

Nakonec se kmeny utkaly ve výzvě o body dominance, kde své právě nabyté dovednosti zúročily. Každý kmen vytvořil loď (členové si stoupli do řady za sebe a chytili se) a všichni, kromě posledního - navigátora, si zavázali oči. Úkolem pak bylo navigovat svou loď a střílet po soupeři prvními členy kmenu v řadě.
Nouze o zajímavé situace rozhodně nebyla. Srážky lodí, nechtěně výstřely, či špatně pochopené povely navigátorů tak jenom zvyšovali obtížnost celé výzvy.

Po večeři, dnes v podobě chlebů s obětní pomazánkou, se jen zaprášilo a tak zbyl i dostatek času na večerní program. Na jaký? No přeci na oblíbenou táborovou diskotéku!

Nemůže ale přece být každá diskotéka stejná, že? Tak či tak, tato diskotéka měla minimálně jednu zajímavost. Proběhla totiž během ní soutěž o nejšílenější fotku. Přeživší se tak mohli chodit fotit do našeho “profesionálního” fotokoutku.

Fotogalerie Sedmý den (8. 7. 2018)

Fotky z: Soutěž o nejšílenější fotku 2018