19. den

Poslední táborové ráno. Poslední chvíle na dobalení, než nás opustí autobus s cestujícími do Prahy.

Všichni vzpomínáme na nejlepší chvíle tábora. Jak jsme se poprvé seznamovali s našim kmenem. Jak jsme poprvé vyhráli nějakou hru. Jak jsme mohli při vodních hrách polít vybraného vedoucího od hlavy až k patě. Jaká atmosféra panovala při večerních kmenových radách. Jak jsme si pročítali psaníčka, která nám poslali ostatní táborníci přes tajnou schránku. A přitom vzpomínání si dobalujeme poslední věci do svých kufrů.

Ještě stihneme chlebovou snídani s máslem a šunkou, ale pak už to přijde. Ta chvíle loučení. Ta chvíle, při které se nám plní oči slzami. Mezitím se autobus plní a následně odjíždí směr Praha.

Cestující do Brna si musejí ještě chvilku počkat, ale nakonec vyjde řada i na ně a autobus si je odváží do Brna.

Během cesty nás naštěstí nic nezastavilo a my jsme tak v pořádku dojeli do Brna i do Prahy.

A tak končí letošní tábor. Pro nás ale ještě končit nemusí, dokud si na něj budeme nosit své vzpomínky, bude svým způsobem pokračovat dále i v našich myšlenkách. Každý si tak může vytvořit svůj vlastní konec...

Těšíme se na všechny zase příští rok. :)

Loučí se s vámi táborový zpravodaj Jirka

A na závěr ztráty a nálezy: (Věci je možné po dohodě vyzvednout v Brně.)