Celotáborová hra - příběh (5. - 10. den)

5. den:
Trosečníci získali nečekané bohatství ve formě zlata, avšak doposud nenarazili na žádnou civilizaci, se kterou by tento kov mohli směnit. Pro jejich evropskou pošetilost si však okamžitě po sečtení výsledků těžby začali navzájem jejich majetky závidět. Je to boj. Po doladění posledních detailů vlajek, které jsou chloubou celého kmene, zvelebování svojí základny v lese, budování skrýše na zlato ve svojí základně (jeden nikdy neví) a studiu Příruček přeživšího byli všichni trosečníci natolik vyčerpáni, že vyhledali v posvátném lese šamana a poprosili ho o lektvar síly a přimluvení se u duchů džungle o ochranu v následujících dnech. Nasbírali pro něj potřebné bobule a byliny, šaman jejich prosby vyslyšel a trosečníci šli po vypití elixíru síly dočerpat síly vydatným spánkem.

6. den:
Hned následující den tyto síly a ochranu duchů potřebovali, neboť se vypravili na nebezpečnou cestu za cílem prozkoumat ostrov hlouběji do jeho nitra. Pro tento náročný úkol se na okamžik odložila kmenová nevraživost a trosečníci vyrazili ve třech skupinách podle věku nehledě na kmenovou příslušnost vstříc neznámému dobrodružství. Na cestě narazili na zajímavou stopu po civilizaci, a sice jakousi indiánskou abecedu. Kdoví jestli jim tato k něčemu v budoucnu bude, ale je to jasný důkaz toho, že na ostrově nejsou sami.

7. den:
V džungli je nezbytné umět se pohybovat tiše, přesně a rychle, a to i v noci při téměř nulové viditelnosti. Trosečníci si toto dobře uvědomili a už od rána trénovali na odpolední výzvu zaměřenou právě na orientaci po slepu. Díky osvědčené indiánské hře Torpéda poměřili síly a vítězně tentokrát vyšel modrý oddíl Wlci náčelníka Kouřícího Vlka.

8. den:
Dnes se zjistilo, že nedaleko našeho sídla v noci ztroskotala větší loď a pobřeží je plné dřeva, hřebíků, plachet a cenného provazu. Tyto komodity mají pro naše trosečníky neuvěřitelnou hodnotu, a proto nelenili a vydali se je sbírat. Přes nevůli divokých šelem, v jejichž teritoriu se neznámí vetřelci pohybovali, dokázali nakonec uzurpovat nějakou tu plachtu a hřebík.

9. a 10. den:
Hned dopoledne následujícího dne vyhnal silný déšť kmeny od stavby svojí základy zpět do tábora, kde po dva dny pršelo. Příběh celotáborové hry se tedy příliš neposunul, nicméně alespoň mladí přeživší potrénovali mozkové závity při stolních hrách a utužili kolektiv. Paradoxně bouřky, které nás dva dny sužovaly, byly z příběhového hlediska pouze ticho před bouří…

Programový vedoucí